|
| |
|
|
Motivace Spolkové republiky Německo k zavedení eura
Hadravová, Tereza ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dobou mezi lety 1988 až 1990, kdy se v Evropském společenství (ES) formovala budoucí Hospodářská a měnová unie. Jako uvedení do tématu je nastíněn vývoj měnové integrace v ES až do vzniku Evropského měnového systému (EMS). Cílem práce je probrat hlavní motivační faktory, které mohly Německo, nejsilnější ekonomiku ES, vést k rozhodnutí podpořit projekt měnové integrace. Možné faktory jsou rozděleny na dvě hlavní skupiny - politické a ekonomické. Každý faktor je popsán a doplněn analýzou, zda a jak hrál v motivaci Německa roli. Část o politickém pozadí motivace Německa je uvozena faktem, že téma měnové unie inicioval ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Dále je rozebrána neudržitelnost dominantního postavení Bundesbanky v EMS a silná i symbolická pozice D-mark. Část o politických motivech zakončuje podkapitola o německém znovusjednocení, které se událo v době intenzivních jednání o HMU. V rámci ekonomické motivace analyzuje autorka čtyři různé ekonomické pohledy. Prvním je oficiální pohled skrze studii Jeden trh, jedny peníze, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Druhý koncept pojednává o tzv. nekompatibilní trojici neboli neslučitelnosti autonomní měnové politiky, fixovaných směnných kurzů a volného pohybu kapitálu. Třetí část pak představuje názory...
|
|
|
Eurozóna v historickém kontextu
Hankeová, Lucie ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Froňková, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje současnou situaci eurozóny z pohledu historického vývoje. Příčiny problémů hledá v rozhodnutích učiněných již během počátků hospodářské a měnové integrace. Formování Evropské měnové unie je podrobněji zkoumáno od vzniku Evropského měnového systému až po zavedení jednotné měny v roce 2002, přičemž je upozorňováno na zásadní odchylky, které můžeme mezi členy v průběhu utváření unie pozorovat. Jednotnost eurozóny je prvně hodnocena na základě nominálních konvergenčních kritérií, poté dle teorie optimálních měnových oblastí. V závěru práce jsou nastíněny tři scénáře, dle nichž se budoucnost eurozóny může odvíjet.
|
|
|
Je Evropský měnový systém příčinou zadlužování?
Nikodym, Lukáš ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Cílem práce je ověření Hülsmannovy teze a poukázat tak na Evropský měnový systém jako na možnou příčinu zadlužování. Hülsmann tvrdí, že účast Německa v režimu fixních kurzů znemožnila provádět dalším zemím inflaci, proto docházelo k nárůstu zadlužování. Pro testování jeho teze je použita analýza kointegrace v časových řadách. Hülsmannovo tvrzení je v práci potvrzeno a dále rozšířeno o vliv fiskální koordinace. Měnová integrace znamenala pokles vládních příjmů v podobě inflace, vládní výdaje byly naopak tlačeny nahoru díky fiskální koordinaci.
|
|
|
Měnová politika Evropské unie
Drbohlavová, Jana ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnocení dosavadního vývoje měnové politiky Evropské unie a dále posouzení dopadů světové finanční krize na eurozónu s nastíněním jejího budoucího vývoje. Dalším cílem je analýza plnění maastrichtských kritérií Českou republikou a následné zhodnocení, zda je či není připravena na vstup do eurozóny a přijetí společné měny. První a druhá kapitola jsou spíše popisné části práce věnující se historickému vývoji měnové politiky od počátečního formování v Evropském hospodářském společenství až po vznik Evropského měnového systému. Třetí kapitola čtenáři přibližuje Hospodářskou a měnovou unii a etapy jejího vzniku, dále pak Evropskou centrální banku, která je nejdůležitější institucí pro měnovou politiku Evropské unie, a na závěr shrnuje výhody a nevýhody přijetí společné měny. Ve čtvrté kapitole hodnotím vliv světové finanční krize na státy eurozóny a uvádím, co o její budoucnosti míní odborníci. Poslední kapitola se zabývá potenciálním vstupem České republiky do eurozóny, který posuzuji na základě analýzy plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
|
|
| |
|
|
Proces formování evropské měnové unie po 2. světové válce
Kindlová, Miroslava ; Brůžek, Antonín (vedoucí práce) ; Amort, Jiří (oponent)
Diplomová práce popisuje vznik měnové unie od prvních myšlenek až po současnost. Zachycuje složitý a zdlouhavý vývoj tohoto integračního seskupení a udává chronologický vývoj událostí. Věnuje se situaci v Evropě po druhé světové válce, fungování brettonwoodského systému a následně Evropského měnového systému. Zmiňuje dvě důležité zprávy ? Wernerovu a Delorsovu, neopomíjí přínos Maastrichtské smlouvy pro měnovou integraci. Popisuje teorii optimálních měnových oblastí a měnovou politiku Evropské centrální banky. V další části detailně analyzuje vztah ČR a SR k měnové unii, plnění reálných a nominálních konvergenčních kritérií a praktické přípravy na přijetí společné měny.
|
|
| |
host ::
RSS.